Předně si myslím, že je skvělé, že jste se se svými projekty spojili. Oba jsou si podobné svou aspirací na celoměstsky významná místa (žádná druhá taková v Praze zatím nejsou). Rovněž si myslím, že je dobře, že k řešení stále přistupujete komplementárně (heaven & hell) – tedy že vytváříte místa, která mají opačný charakter, ale jsou vzájemně provázána (doplňují se, ale neduplikují se). Patrně tedy můžu očekávat, že přes zformování vašeho autorského týmu bude mít každé z míst i nadále svého zodpovědného autora. Kde zatím vidím nejasná místa vašeho konceptu je v propojení. Konkrétně u nebe návaznosti na vstup do pevnosti (jak si ho povšimnu a jak bude vypadat přístup do něj „Stairway to Heaven“), u pekla i nebe pak samotné propojení mezi sebou navzájem. Budou davy návštěvníků chodit pouze tou úzkou chodbou stávajících kasemat? Především pro cizince a náhodné návštěvníky mi cesta okolo, využívající stávající bránu, připadá mnohem intuitivnější - pokud však po průchodu bránou dokážou identifikovat navazující cestu do nebe. Možná je příznačné, že zatímco cesta do pekel je na první pohled mnohem snazší a přístupnější, nebe se sice vznáší před našima očima, ale každý si do něj musí najít svou cestu sám. Zdá se mi, že řešení vztahu k ulici V Pevnosti je pro oba vaše projekty zásadní. V případě nebe se bude jednat o zformování přístupu k ní a výrazu „fasády“. V případě pekla bude nezbytné řešit nejen peklo samo, ale i předpeklí – tedy samostatný prostor ulice. Jsem stále přesvědčený o tom, že zásadně změnit pouze jednu stranu ulice a druhou ponechat bez povšimnutí není zejména v tomto konkrétním případě (viz symetricky komponovaný vstup do barokní pevnosti) správné. Nemluvím tady o prostoru příkopu, pouze o prostoru ulice: vozovka, chodník, patníky a krajnice (stromořadí, křoví, … to co je její vizuální součástí).
Předně si myslím, že je skvělé, že jste se se svými projekty spojili. Oba jsou si podobné svou aspirací na celoměstsky významná místa (žádná druhá taková v Praze zatím nejsou). Rovněž si myslím, že je dobře, že k řešení stále přistupujete komplementárně (heaven & hell) – tedy že vytváříte místa, která mají opačný charakter, ale jsou vzájemně provázána (doplňují se, ale neduplikují se). Patrně tedy můžu očekávat, že přes zformování vašeho autorského týmu bude mít každé z míst i nadále svého zodpovědného autora. Kde zatím vidím nejasná místa vašeho konceptu je v propojení. Konkrétně u nebe návaznosti na vstup do pevnosti (jak si ho povšimnu a jak bude vypadat přístup do něj „Stairway to Heaven“), u pekla i nebe pak samotné propojení mezi sebou navzájem. Budou davy návštěvníků chodit pouze tou úzkou chodbou stávajících kasemat? Především pro cizince a náhodné návštěvníky mi cesta okolo, využívající stávající bránu, připadá mnohem intuitivnější - pokud však po průchodu bránou dokážou identifikovat navazující cestu do nebe. Možná je příznačné, že zatímco cesta do pekel je na první pohled mnohem snazší a přístupnější, nebe se sice vznáší před našima očima, ale každý si do něj musí najít svou cestu sám. Zdá se mi, že řešení vztahu k ulici V Pevnosti je pro oba vaše projekty zásadní. V případě nebe se bude jednat o zformování přístupu k ní a výrazu „fasády“. V případě pekla bude nezbytné řešit nejen peklo samo, ale i předpeklí – tedy samostatný prostor ulice. Jsem stále přesvědčený o tom, že zásadně změnit pouze jednu stranu ulice a druhou ponechat bez povšimnutí není zejména v tomto konkrétním případě (viz symetricky komponovaný vstup do barokní pevnosti) správné. Nemluvím tady o prostoru příkopu, pouze o prostoru ulice: vozovka, chodník, patníky a krajnice (stromořadí, křoví, … to co je její vizuální součástí).
Předně si myslím, že je skvělé, že jste se se svými projekty spojili. Oba jsou si podobné svou aspirací na celoměstsky významná místa (žádná druhá taková v Praze zatím nejsou). Rovněž si myslím, že je dobře, že k řešení stále přistupujete komplementárně (heaven & hell) – tedy že vytváříte místa, která mají opačný charakter, ale jsou vzájemně provázána (doplňují se, ale neduplikují se). Patrně tedy můžu očekávat, že přes zformování vašeho autorského týmu bude mít každé z míst i nadále svého zodpovědného autora. Kde zatím vidím nejasná místa vašeho konceptu je v propojení. Konkrétně u nebe návaznosti na vstup do pevnosti (jak si ho povšimnu a jak bude vypadat přístup do něj „Stairway to Heaven“), u pekla i nebe pak samotné propojení mezi sebou navzájem. Budou davy návštěvníků chodit pouze tou úzkou chodbou stávajících kasemat? Především pro cizince a náhodné návštěvníky mi cesta okolo, využívající stávající bránu, připadá mnohem intuitivnější - pokud však po průchodu bránou dokážou identifikovat navazující cestu do nebe. Možná je příznačné, že zatímco cesta do pekel je na první pohled mnohem snazší a přístupnější, nebe se sice vznáší před našima očima, ale každý si do něj musí najít svou cestu sám. Zdá se mi, že řešení vztahu k ulici V Pevnosti je pro oba vaše projekty zásadní. V případě nebe se bude jednat o zformování přístupu k ní a výrazu „fasády“. V případě pekla bude nezbytné řešit nejen peklo samo, ale i předpeklí – tedy samostatný prostor ulice. Jsem stále přesvědčený o tom, že zásadně změnit pouze jednu stranu ulice a druhou ponechat bez povšimnutí není zejména v tomto konkrétním případě (viz symetricky komponovaný vstup do barokní pevnosti) správné. Nemluvím tady o prostoru příkopu, pouze o prostoru ulice: vozovka, chodník, patníky a krajnice (stromořadí, křoví, … to co je její vizuální součástí).
3 comments:
Předně si myslím, že je skvělé, že jste se se svými projekty spojili. Oba jsou si podobné svou aspirací na celoměstsky významná místa (žádná druhá taková v Praze zatím nejsou). Rovněž si myslím, že je dobře, že k řešení stále přistupujete komplementárně (heaven & hell) – tedy že vytváříte místa, která mají opačný charakter, ale jsou vzájemně provázána (doplňují se, ale neduplikují se). Patrně tedy můžu očekávat, že přes zformování vašeho autorského týmu bude mít každé z míst i nadále svého zodpovědného autora.
Kde zatím vidím nejasná místa vašeho konceptu je v propojení. Konkrétně u nebe návaznosti na vstup do pevnosti (jak si ho povšimnu a jak bude vypadat přístup do něj „Stairway to Heaven“), u pekla i nebe pak samotné propojení mezi sebou navzájem. Budou davy návštěvníků chodit pouze tou úzkou chodbou stávajících kasemat? Především pro cizince a náhodné návštěvníky mi cesta okolo, využívající stávající bránu, připadá mnohem intuitivnější - pokud však po průchodu bránou dokážou identifikovat navazující cestu do nebe. Možná je příznačné, že zatímco cesta do pekel je na první pohled mnohem snazší a přístupnější, nebe se sice vznáší před našima očima, ale každý si do něj musí najít svou cestu sám.
Zdá se mi, že řešení vztahu k ulici V Pevnosti je pro oba vaše projekty zásadní. V případě nebe se bude jednat o zformování přístupu k ní a výrazu „fasády“. V případě pekla bude nezbytné řešit nejen peklo samo, ale i předpeklí – tedy samostatný prostor ulice. Jsem stále přesvědčený o tom, že zásadně změnit pouze jednu stranu ulice a druhou ponechat bez povšimnutí není zejména v tomto konkrétním případě (viz symetricky komponovaný vstup do barokní pevnosti) správné. Nemluvím tady o prostoru příkopu, pouze o prostoru ulice: vozovka, chodník, patníky a krajnice (stromořadí, křoví, … to co je její vizuální součástí).
Předně si myslím, že je skvělé, že jste se se svými projekty spojili. Oba jsou si podobné svou aspirací na celoměstsky významná místa (žádná druhá taková v Praze zatím nejsou). Rovněž si myslím, že je dobře, že k řešení stále přistupujete komplementárně (heaven & hell) – tedy že vytváříte místa, která mají opačný charakter, ale jsou vzájemně provázána (doplňují se, ale neduplikují se). Patrně tedy můžu očekávat, že přes zformování vašeho autorského týmu bude mít každé z míst i nadále svého zodpovědného autora.
Kde zatím vidím nejasná místa vašeho konceptu je v propojení. Konkrétně u nebe návaznosti na vstup do pevnosti (jak si ho povšimnu a jak bude vypadat přístup do něj „Stairway to Heaven“), u pekla i nebe pak samotné propojení mezi sebou navzájem. Budou davy návštěvníků chodit pouze tou úzkou chodbou stávajících kasemat? Především pro cizince a náhodné návštěvníky mi cesta okolo, využívající stávající bránu, připadá mnohem intuitivnější - pokud však po průchodu bránou dokážou identifikovat navazující cestu do nebe. Možná je příznačné, že zatímco cesta do pekel je na první pohled mnohem snazší a přístupnější, nebe se sice vznáší před našima očima, ale každý si do něj musí najít svou cestu sám.
Zdá se mi, že řešení vztahu k ulici V Pevnosti je pro oba vaše projekty zásadní. V případě nebe se bude jednat o zformování přístupu k ní a výrazu „fasády“. V případě pekla bude nezbytné řešit nejen peklo samo, ale i předpeklí – tedy samostatný prostor ulice. Jsem stále přesvědčený o tom, že zásadně změnit pouze jednu stranu ulice a druhou ponechat bez povšimnutí není zejména v tomto konkrétním případě (viz symetricky komponovaný vstup do barokní pevnosti) správné. Nemluvím tady o prostoru příkopu, pouze o prostoru ulice: vozovka, chodník, patníky a krajnice (stromořadí, křoví, … to co je její vizuální součástí).
Předně si myslím, že je skvělé, že jste se se svými projekty spojili. Oba jsou si podobné svou aspirací na celoměstsky významná místa (žádná druhá taková v Praze zatím nejsou). Rovněž si myslím, že je dobře, že k řešení stále přistupujete komplementárně (heaven & hell) – tedy že vytváříte místa, která mají opačný charakter, ale jsou vzájemně provázána (doplňují se, ale neduplikují se). Patrně tedy můžu očekávat, že přes zformování vašeho autorského týmu bude mít každé z míst i nadále svého zodpovědného autora.
Kde zatím vidím nejasná místa vašeho konceptu je v propojení. Konkrétně u nebe návaznosti na vstup do pevnosti (jak si ho povšimnu a jak bude vypadat přístup do něj „Stairway to Heaven“), u pekla i nebe pak samotné propojení mezi sebou navzájem. Budou davy návštěvníků chodit pouze tou úzkou chodbou stávajících kasemat? Především pro cizince a náhodné návštěvníky mi cesta okolo, využívající stávající bránu, připadá mnohem intuitivnější - pokud však po průchodu bránou dokážou identifikovat navazující cestu do nebe. Možná je příznačné, že zatímco cesta do pekel je na první pohled mnohem snazší a přístupnější, nebe se sice vznáší před našima očima, ale každý si do něj musí najít svou cestu sám.
Zdá se mi, že řešení vztahu k ulici V Pevnosti je pro oba vaše projekty zásadní. V případě nebe se bude jednat o zformování přístupu k ní a výrazu „fasády“. V případě pekla bude nezbytné řešit nejen peklo samo, ale i předpeklí – tedy samostatný prostor ulice. Jsem stále přesvědčený o tom, že zásadně změnit pouze jednu stranu ulice a druhou ponechat bez povšimnutí není zejména v tomto konkrétním případě (viz symetricky komponovaný vstup do barokní pevnosti) správné. Nemluvím tady o prostoru příkopu, pouze o prostoru ulice: vozovka, chodník, patníky a krajnice (stromořadí, křoví, … to co je její vizuální součástí).
Post a Comment